Historie
Lidového domu
Projděte si kompletní historii Lidového domu od roku 1928 až po současnost. Prohlédněte si dobové fotografie a dokumenty. Zavzpomínejte na Lidový dům a jeho kulturní aktivity.
Na místě dnešního Lidového domu postavil Adam Gabriel první dům v roce 1800. Následně se zde vystřídalo několik majitelů: Andreas Axmann, který zde provozoval kovárnu od roku 1852, Hanel Ignác s řeznictvím od roku 1858, a povozník Johan Hanel od roku 1870. Nakonec, v roce 1928, dům zakoupil Katolický lidový spolek Vrbno (Katholischer Volksverein).
Dne 8. července 1930 byl dům slavnostně zasvěcen jako Katolický spolkový dům. Tento významný okamžik zahájil novou éru pro budovu, která se stala centrem kultury a místem pro společenská setkávání.
Od té chvíle se zde začala psát bohatá historie, plná kulturních událostí.
Po válce se z domu stala Osvětová beseda, která měla sloužit jako společný klub pro celé město. Toto kulturní středisko mělo být živé každý den díky přednáškám, zájmovým kroužkům, souborům lidové tvořivosti, svazáckým aktivitám a dalším činnostem. V Osvětové besedě vzniklo ochotnické divadlo, pěvecký kroužek, skupina fotoamatérů a taneční folklorní soubor.
První divadelní hrou vrbenských ochotníků byla Jiráskova "Vojnarka", kterou v roce 1946 na prknech Osvětové besedy přinesli manželé Chládkovi. Tento historický okamžik byl počátkem dlouhého a úspěšného putování vrbenského divadelního souboru. Premiéra byla v Lidovém domě, jediné společenské místnosti s jevištěm. Zařízení jeviště včetně opony muselo být pořízeno od základu, protože roku 1945 bylo úplně zničeno.
Slovácký krúžek vznikl v původním Závodním klubu LNH na Jesenické ulici začátkem 50.let. Jeho název se později změnil na "Soubor písní a tanců". U jeho zrodu byl Jaroslav Budín a Luboš Tomeček. Později se "krúžek" přejmenoval na soubor Radost. Velice úspěšný po celé tehdejší ČSSR. Získaval řadu ocenění a diplomů, v Lidovém domě jej několikrát natáčela i Československá televize.
Dne 12. července 1962 předal Městský národní výbor Osvětovou besedu Závodnímu klubu LNH. Tím začala nová éra kulturního vyžití pro obyvatele Vrbna pod Pradědem. Závodní klub LNH přinesl nový elán a rozšířil nabídku aktivit a programů, čímž se stal střediskem společenského a kulturního života města. V provozu zůstala také oblíbená restaurace a vinný sklep, které nadále sloužily jako místa setkávání a odpočinku.
Interiér nově vzniklého Závodního klubu LNH byl vybaven moderními židlemi dle designu Oswalda Haerdtla z 60. let 20. století, které v ČSSR vyráběla firma THONET. Stolečky na balkoně a v přísálí pocházely od národního podniku Kovona. Z fotografií nostalgicky dýchá duch 60. let, přenášející nás do doby elegance a inovativního designu.
Velmi oblíbenou akcí v Lidovém domě byla pravidelná ochutnávka jihomoravských vín, která se konala každý rok.Tato tradiční akce se konala od roku 1965 a na jejím pořádání se podílel i folklorní soubor Radost. První taková akce ve Vrbně pod Pradědem se uskutečnila 17.dubna 1965 a od té doby si získala stálou popularitu a přízeň návštěvníků.
V sobotu 12. června 1965 v 19:30 hodin se poprvé rozzářil neonový nápis na fasádě Lidového domu. Impozantní nápis "Závodní klub" dlouhý až pět metrů byl vyroben firmou Pragoneon národní podnik a stál 4.800 Kčs. Vedle něj se nacházelo svítící logo LNH na levé straně a typické logo ROH na pravé straně.
Později bylo totéž osvětlení instalováno i na boční střeše Lidového domu, což dodalo budově ještě větší vizuální účinek a jasně ukazovalo, že se jedná o kulturní centrum a sídlo Závodního klubu.
V roce 1967 proběhla v Lidovém domě vzpomínková akce 100.let firmy LNH - dříve Továrna na kovové zboží A.Grohmann a syn. Výstava fotografií, různých dokumentů a výrobků trvala půl roku a proběhlo také nespočet akcí s toutou oslavou spojených.
Požár, který v noci z 19. na 20. září 1969 zasáhl Lidový dům, úplně ochromil jeho provoz. Zničil jeviště, vybavení sálu, balkón i příslušenství. Osvětlovací zařízení a zvuková technika byly zcela znehodnoceny. Díky obrovskému úsilí dobrovolných brigádníků a velké finanční podpoře ze strany STÁTNÍ POJIŠŤOVNY byl provoz Lidového domu obnoven během pěti měsíců.
Vybavení Lidového domu po požáru prošlo vkusnou rekonstrukcí a modernizací všech prostor. Pozváni byli i designéři. Prostory byly obohaceny uměleckými prvky, plastikami a dalšími estetickými detaily. Parkety v sále byly vážně poškozeny vodou během hašení požáru a musely být kompletně vyměněny. Zakoupen byl nový mobiliář a opraveno jeviště včetně nové opony.
Vinárna "Zlatý sklípek" vznikla využitím sklepních prostor. Lví podíl na vybudování měla parta mladých pod vedením Vítka Dolínka.
Mozaika na stěně vinárny Lidového domu vznikla v roce 1970. V roce 1972 si Okresní soud v Bruntále vyžádal u ostravské pobočky tehdejší umělecké komise, odborný posudek o hodnotě díla, honorář 9 000Kčs byl uznán úměrným.
Jaroslav Hurt, autor této keramické stěny, navrhl i celý koncept interiéru vinárny.
17.2. 1973 se konal každoroční společenský ples LNH Vrbno, kde vystoupil zpěvák Bob Frídl se svou skupinou. Nechyběla ani pražská módní přehlídka ÚBOK a výstava bytových doplňků spojená s prodejem. Bob Frídl zazpíval ještě jednou ve Vrbně 27.2. 1973 pro širokou veřejnost. Dle dochovaných výkazů navštívilo jeho koncert v Lidovém domě 409 účastníků.
Vědomostní soutěž mezi městečky a vesnicemi se v 70. letech stala velmi oblíbenou. Hrames, neboli HRAničáři MEzi Sebou, jak zněl celý název této soutěže, přilákal širokou veřejnost a vytvořil prostor pro přátelské soupeření a kulturní vyžití.
V roce 1974 se jedna z těchto soutěží uskutečnila ve Vrbně pod Pradědem v Lidovém domě, kde místní soupeřili s Leskovcem. Soutěž měla obrovský úspěch, a do dalších kol se přihlásilo celkem 26 obcí a měst. Hrames se tak stal nejen zábavnou vědomostní hrou, ale také významnou událostí.
V klubu LNH vystoupili snad všichni naši nejlepší zpěváci, zpěvačky a špičkové hudební skupiny. Mezi nimi byli Karel Gott, Josef Zíma, Karel Černoch, Pavel Novák a mnoho dalších. Ze zpěvaček zde zazářily Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Věra Špinarová s orchestrem Ivo Pavlíka nebo Eva Pilarová.
Tito umělci bavili vrbeňáky na různých akcích, například na silvestrovské zábavě. Během dalších let se v klubu konalo mnoho podobných akcí, které vždy přitáhly početné publikum.
Kavárna mladých se pravidelně v nedělních odpolednech a večerech scházela při poslechu hudby, za tancem, ale také soutěžit jako jednotlivci či v kolektivech. Pořádali se soutěže "5x o rodném městě" a soutěže s tématikou "Co víš o svém závodě". Do Kavárny mladých neměl přístup ten, kdo nebyl slušně společensky oblečen, neprodávaly se alkoholické nápoje.
V 70.letech také vznikla Kytarová skupina při ZK LNH jejichž členové byly např. Pintera, Leopold Dřímal, Zdeněk Hovorka, Jaroslav Antal a další.
Klub sloužil zájmovým činnostem různých kroužků a souborů, dále pro různá školení, odborné semináře, celostátní Dny nové techniky a konference.
Až do konce 90. let zde byly pořádány významné kulturní akce, zábavy, koncerty předních souborů a umělců, pravidelná divadelní představení oblastních divadel i místních ochotníků.
I stranické sjezdy patřili k minulému režimu. Ty okresní se pořádali právě v Lidovém domě ve Vrbně pod Pradědem.
V roce 1983 byly v objektu provedeny rozsáhlejší stavební práce a nezbytná údržba. Vyměněny byly židle a další vybavení jako osvětlení, zvuková technika bylo zmodernizováno.
Byly instalovány nové lustry v přísálí a velký zdobný lustr na schodišti. Celkem šlo o čtyři lustry do přísálí, osm nástěnných lamp, velký lustr nad schodiště a menší svítidla do chodeb a dalších prostor. Všechna tato svítidla byla navržena designérem Jaroslavem Bejvlem st.
Bohužel, tyto nadčasové kousky se do dnešních dnů nedochovaly. Jejich design a hodnota však stále stoupá a stávají se velmi populárními.
Výroba těchto lustrů probíhala ve sklárnách v Kamenickém Šenově, kde se specializovali na výrobu takovýchto svítidel.
Lidový dům pronajímal své prostory nejen spolkům a klubům, ale také občanům. Svatební hostiny, narozeniny a různé schůze zde našli své místo. Kolik svateb, narozenin, výročí a jiných oslav Lidový dům zažil?
Před rokem 1989 se rozdávaly diplomy a čestná uznání prakticky při každé příležitosti. Dnes nám to možná přijde úsměvné, ale tehdy to pomáhalo lidem překonávat své cíle a snažit se dosahovat lepších výsledků.
Závodní klub LNH obdržel několik takových uznání, plaket a diplomů nejen na krajské, ale i na celostátní úrovni, což svědčí o velké popularitě a zapálení zaměstnanců Lidového domu.
Po revoluci se v Lidovém domě pořádaly různé sběratelské burzy, besídky a školní vystoupení. Kultura však vlivem nové doby postupně utichala a Lidový dům se postupně uzavíral veřejnosti.
Po roce 2000 začíná Lidový dům pomalu chátrat. Je prakticky nevyužíván a jeho stav se postupně zhoršuje. Místnosti jsou používány jako diskotéka, bar nebo sázková kancelář. I tyto aktivity však postupem času utichly a budova tak zůstává prázdná. Smutný pohled na kulturní stánek, který kdysi pulzoval životem.
V roce 2016 nabídl majitel městu objekt k odkupu za cenu 3,8 milionu korun. Pro zakoupení hlasovalo 14 z 18 přítomných vrbenských zastupitelů.
“Pokud Lidový dům nekoupíme, tak bude jen chátrat a my promarníme velkou příležitost.” - pronesl jeden z přítomných zastupitelů. Podle vyjádření odborníků byla budova v poměrně slušném stavu. Po zakoupení se začala plánovat rekonstrukce. Bylo ve hře několik variant. Podle odhadů se měla částka pohybovat od 15 do 20 milionů korun. V plánu bylo samozřejmě využívat dotace.
Dotaci město v roce 2019 nezískalo a tím skončila i snaha o obnovu Lidového domu.
Od roku 2019 se tedy kulturním domem nikdo nezabýval. Padl dokonce i názor, že je lepší postavit nový kulturní dům na zelené louce. I tento projekt již však není aktuální a s ním zemřela i naděje na důstojný kulturní stánek města.
V roce 2024 předkládá rada města návrh na využití dotace na demolici Lidového domu. Zvedá se velká vlna nevole ze strany občanů a některých zastupitelů. Touto občanskou aktivitou se podaří tento záměr nevyhlásit a tak se skupina zastupitelů spolu s dalšími občany začne zabývat obnovou Lidového domu svépomocí. Pro tyto účely zakládá spolek Zachraňme Liďák, jakožto novou kapitolu tohoto domu.